Atlas je tady !

S velkou pompou vstoupila do vod ceskeho Inetu nova vyhledavaci sluzba Atlas. Ma obrovskou reklamu, kterou mu jisti lide delaji uplne zdarma a je uplne k nicemu. Mame Seznam, U zdroje, Nosey Parker a dalsi, tak proc novy ? Asi proto, ze na jeho priprave se podilela firma Micro$oft CZ, takze se pripravte na naprosto nevsedni zazitek, az zjistite, ze Atlas neumi nic jineho, nez klasicky prohledavat dokumenty a ty jeste prohledava tak chytre, ze sice najde klicove slovo, ale zobrazi tri radky ze zacatku stranky a je v tom celkove slusny binec. Dalsim nadhernym zazitkem je treba nemoznost zmenit kodovani diakritiky, vyuzivani tak velmi bezpecnych technologii, jako je ActiveX, dale vyuziva samozrejme Active Server Pages a i po dalsich strankach by z ni mel urcite Vilda Brankar radost. Takze pokud hledate vyhledavaci sluzbu pro osoby postizene lehkou debilitou, tak vezte, ze uz ji v tehle zemi take mame.

OpenMail 4.01

Nase organizace zakoupila vyse zmineny produkt. Jedna se o postovni system firmy HP typu klient/server. Na strane serveru podporuje HP-SUX a Solaris na strane klienta podporuje klienty typu cc:Mail, Microsoft Mail, Lotus Notes, Microsoft Exchange. V kazdem pripade musite mit jiz klienta zakoupeneho a doinstalovat do nej OpenMail MAPI driver, takze prakticky pouzitelni klienti zustavaji jen ti od Microsoftu co jsou zdarma obsazeni ve Windows, protoze pochybuji ze nekdo kdo ma Notesy si bude kupovat openmail i kdyz v README k verzi 4.0 se popisuje s velkou slavou jak OM umi posilat notesovske dokumenty v jejich prirozenem formatu, dekuji nechci. Dokonce je OM oznacen dnes modni nalepkou groupware, co tim meli manici z HP na mysli se lze jen tezko dohadovat, snad narazka na bulletin board t.j. mailing list, kam se nemusite prihlasovat.

OM nabizi tyto funkce: Adresarove sluzby typu X.400, fax gateway, unix mail gateway, bulletin board, public distribution lists, archive server a server pro hlidani poctu licenci. Tedy nic extra, nejzajimavejsi veci by bylo asi to generovani adresare, kdyby to fungovalo (neodstanuje vymazane uzivatele ze seznamu). Fax gateway a bulletin board jsem nemel moznost vyzkouset v praktickem provozu.

Cely OM je koncipovan jako nadstavba nad sendmailem. Sendmail (v8.6) je soucasti dodavky OM, stejne tak jako konfiguracni soubor sendmail.cf. K dodavanemu sendmail.cf si neodpustim par poznamek: rulesety pro preklad OM adres pro unix gateway jsou chybne, po prohnani polozek From a To rulesety pro mailer openmail se tyto polozky obcas ponici. Nejcastejsi chybou je pridani # pred jmeno uzivatele v unixu ci odriznuti domeny z adresy odesilatele. Osobne mne vytoci k nepricetnosti kdyz se mi mail vrati s duvodem jako: '#zbynek' user unknown, to si pak rikam ze Microsoftu v Exchange by to snad fungovalo lepe. Specialni OM flagy (zprava je duverena, s dorucenkou atd.) jsou implementovany jako X-Openmail-Flags. Unix gateway neumi generovat zpravy s dorucenkou. Pokud se sendmailu nepodari odeslat OM zpravu na prvni pokus, vygeneruje chybu a odstrani ji z sendmail fronty (dano flagy maileru openmail), OM si tu zpravu ulozi do sve fronty. Tuto frontu si muze prohlizet (bohuzel JENOM prohlizet, po te co nam spadla linka strasily nam ve fronte 2 zpravy od uzivatelu + asi 20 Directory update requests, ktere jsem chtel smazat a nechat jen ten posledni; mimochodem OM nevygeneroval jedinou chybovou zpravu pro spravce.) jen spravce OM a tak uzivatel se nedozvi ze mu zprava nekde visi. Bezpecnost sprav v OM je nulova, protoze OM neumi posilat zpravy zakodovane a zfalsovat OM zpravu zvladne i naprosty amater.

Nastaveni serveru OM je velice jednoduche, ono totiz krome jmen uzlu a routingu neni co nastavovat. Sprava OM serveru se sklada jen z prace s uzivateslskymi ucty, protoze provadet jine akce nema smysl - system se dela chytrejsim nez jeho spravce - napr. nemoznost mazat zpravy z fronty ci opravovat message bazi. Zmeny v konfiguraci serveru se projevi az po jeho restartu, ktery ovsem konfiguracni program nenabizi. OM vyzaduje aby kazdy OM uzivatel byl take zadefinovan v UNIXu, uzivatelsky ucet v UNIXu vsak potrebuje jen pro kontrolu hesel prihlasovanych uzivatelu. Konfiguracni program OM uzivatele v UNIXu zalozit neumi.

OM z hlediska uzivatele. Posilani posty OM <-> OM je relativne spolehlive, jen obcas se stane ze dostanene zpravu vicekrat, toto se stava casteji jen u velkych zprav. OM mail server je velice spatne resen, ma problemy pri vice soucasne pripojenych uzivatelich. Kdyz uzivatele testuji kazdou minutu prichozi postu je velka moznost ze se na serveru "srazi", pote zacnou klienti OM obdrzovat v lepsim pripade chybove hlasky jako "Nemohu se odpojit/pripojit k serveru" v horsich pripadech obdrzi hlaseni Exception Error (nekdy ani to ne) a zatuhnuti pocitace. Z chyboveho stavu se jiz klient OM neprobere a jedina moznost jak jej uvest do poradku je reboot, pokud mate OM mail ve skupine spustit pri startu (nedoporucuji) a server neni v kondici, obdrzite Mailspool error a WIR95 jsou tuhe. Taktez pokud vam nekdo prave posila dlouhy soubor (1MB) pres pomalou linku, ma OM stejne problemy. Pokud si nastavite u klienta nechavat postu na serveru, tak pri kazdem svem restartu stahne jeste pro jistotu vsechny zpravy ze serveru, tohle se da vyresit editaci souboru OPENMAIL.INI, ale protoze se klient samovolne obcas prepne zase zpet, je dobre zapnout odmazavani zprav ze serveru. Tyto problemy se tykaji pouze Windows klienta, unixovsky klient advmail pracuje spravne. Abych schladil vase nadseni pro pouziti klienta advmail misto Windows: program advmail je suverene nejhorsi postovni klient ze vsech co jsem mel zatim moznost videt, pracuje sice v textovem rezimu ale je neuveritelne pomaly, prekresluje obrazovku tak pomalu, jako kdybyste byli pripojeni 4800 bps linkou a ne 10Mbit Ethernetem, jeho ovladani je naprosto priserne hlavne si procvicite klavesy F1/F8 pricemz jedna znamena ano a druha ne, aby to nebylo tak jednoduche F1 neznamena porad ano a F8 porad ne, takze musite sledovat napovedu na spodni radce obrazovky. Srovnani advmailu s pinem je jako srovnavat Trabanta a Porche. OM taky zrovna rychlosti nevynika na P133/32 taha windows klient ze serveru 53 zprav / 135 kb 45 sekund.

Posilani posty do UNIXu a zpet. Nekdo by si mohl myslet ze posta co je koncipovana jako nadstavba nad sendmail nebude s tim mit zadne problemy. Bohuzel opak je pravdou. Pri posilani posty z OM do unixu narazite nejdrive na problem v definicich rulesetu, ktery vam bude orezavat vasi domenu z adresy odesilatele a do adresy pro prijemce vytrvale cpat na zacatek #, pokud nahodou na tento problem nenarazite, jsou tu dalsi. OM server je bohuzel vybaven i sadou translacnich tabulek, bohuzel v setup programu se neda translace nikterak ovlivnit. OM mail se snazi prelozit vasi zpravu do ISO-LATIN 2 a dokonce vygeneruje i prislusne radky ve hlavicce. Bohuzel to, do ceho to prelozi nepripomina ISO L2 ani vzdalene, mne osobne se jeste nepodarilo zjistit do ktere cestiny to vlastne preklada a to jsem vyzkousel vsechny co jsem mel po ruce. Aby nebyl vsech trablu konec nema OM (vlastne spis sendmail) rad adresy typu karel@cyberspace.org, se mu zdaji moc kratne a tak na konec prida jeste vasi domenu. V opacnem smeru UNIX->OM to taktez vypada cerne. Jednak vase adresa v unix formatu vypada priblizne takto: Radovan.Drimal/OU=OIS/OU=Novy#bJicin@hp1.op88.vzp.cz a za druhe je tento smer temer nepouzitelny. Kdyz odesilatel zvore vasi adresu, coz pri takovemhle formatu neni divu, nevrati se mu jeho dopis nazpet, misto toho se hlavicka posle v OM Error Manageru s vysvetlenim ze User Unknown. Mnohem zavaznejsi chybou je chybne napsany local delivery agent pro openmail, ktery nevrati sendmailu navratovy kod a sendmail se na nem zadrhne. Posilajici strana vycka az do SMTP read timeout (obvykle 5-15min), pocka na process queue a snazi se to poslat znovu. Vzhledem k tomu ze tato chyba nastava pribline JENOM v 80% vsech pripadu, je tu jakasi sance ze ten mail nakonec projde. Z 20ti mailu poslanych lokalne dosly 4.

A neco na zaver. Jiste Vas vsechny potesi ze produkt OM pouzivaji mene oblibene firmy jako SEREKOM, NEKSTEL a my (VZP). U nas byl dokonce zvolen "strategickou e-mail aplikaci", pokud bylo cilem znechutit uzivatelum pouzivani emailu aby se usetrilo za licence, urcite to byl spravny krok. Kombinace sendmail, majordomo, pop3d zvladnou stejnou praci jako OM server a nestoji ani korunu. Pokud chcete udelat neco pro sve uzivatele kupte jim Netscape Communicator 4, obsahuje kazdopadne lepsi a funkcnejsi postu nez 'OM klient' Microsoft Mail, navic dostanou jeste dobry web browser, pomalou ctecku newsu a soft pro telefonovani po IP siti. Communicator dokonce poskytuje i adresarove sluzby dle LDAP protokolu. Prostudoval jsem si OM success stories na HP website, pobavilo mne to, ze blbce nemame jen v cechach a popral hodne uspechu firme co misto Notesy zavedla OM pro 50 000 uzivatelu. Celosvetove ma OM okolo 250 000 uzivatelu, coz je docela dost, mozna starsi verze byly funkcnejsi, co ja vim. Nikomu krome firem MICROSOFT, EUROTEL, HP OM nepreji.

Partition Magic 3

Tak jsem si hral s pocitadlem, nakonec to dopadlo tak, ze jsem potreboval preparcelovat disk aniz bych zlikvidoval jeho obsah. I sahl jsem do warezovych zasob, ze se tedy mrknu na onen slavny PM3. Cele to funguje pod holym DOSem. I napsal jsem PM3, disketa zavrzala, objevily se presypaci hodiny (to uz jsem pojal podezreni) a zacala se natahovat jakasi reklamni bitmapa. To trvalo asi (uplne zbytecnou) minutu. Cekal jsem jednoduchy program v textovem rezimu, ale to, co se objevilo po logu, me nadzdvihlo a zase usadilo do zidle. Dalsi minutu jsem se vzpamatovaval ze soku (skoda ze jsem se nemohl vzpamatovavat uz behem natahovani loga :-). Na obrazovce jsem mel naprosto vernou kopii M$ WinDose 95. JezisMarjaa, proc!?!?! Vyrobce by si zaslouzil, aby na nej M$ podal zalobu, mozna by jej takoveto hovadiny presly. Byl by to asi jediny soudni spor, ve kterem bych M$ fandil. Kdyz uz jim nekdo dokaze takhle lezt do zadku, tak by si to zaslouzil. Ackoli jsem s programem pracoval jen chvili, funkcni cast na me udelala dojem zcela opacny nez jeho windozoidni grafika. PM3 umi HPFS, FAT, FAT32, NTFS a - ext2fs (!!!), umi soubory na parcelach preskupit tak, aby parcely mohl zmensit (prekopirovat, movnout atd.). Na ext2fs jsem toto nezkousel, ale na HPFS to fungovalo vyborne. PM3 je velice uzitecna utilitka, ktera obcas muze byt hodne napomocna. Vzhledem k tomu, ze napomocna muze byt opravdu asi tak jednou za (uhersky) rok a k jeji cene (cca 15.000,- ?) ji odlozim do pomyslneho trezoru a zustanu u osvedceneho FIPse. Nebo ze by vyrobce skrtl jednu nulu v cene a zahodil mikysofti GUI ? Pak bych to koupil. Skoda, ze i ten, kdo dokaze vymyslet tak uzitecnou vec, jako PM3 muze byt, vysledny dojem pokazit lezenim do zadku Billovi a neprimerenou cenou.

Uz vim, jaky bych chtel OS

V NetMagu cislo 3 jsem v clanku "Jak dal v operacnich systemech" nestastne konstatoval, ze OS pro osobni pocitac, ktery by se dal oznacit za opravdu vyborny, v soucasne dobe neexistuje. V tomto ohledu se nic nezmenilo. Jen jsem si ujasnil, jak by mel takovy skvely OS vypadat. Nechte spolu se mnou chvili proudit vasi fantazii a ponorte se do prace s Operacnim Systemem budoucnosti. Pise se rok 1998. Firma IBM konecne vzdala svoji nesmyslnou snahu konkurovat Microsoftu svym OS/2, ukoncila definitivne jeho vyvoj a zdrojove texty dala volne k dispozici jako free. Tim definitivne uzavrela neslavnou etapu vyvoje, ve ktere se rikalo, ze nejvetsim nepritelem OS/2 je IBM. Linus Torvalds, lide sdruzeni kolem neho a spousta dalsich nadsencu na celem svete se pousti do studia kernelu, PM, WPS a dalsich komponent tohoto kdysi tak nadejneho systemu. Po mesicich prace vznika neco, co je opravdu "snadne" a skutecne bezpecne. Vznika novy OS. Po nabootovani kernelu, ulozeneho v superbloku se mountuje rootovsky filesystem, nazvany HPE3FS (high performance extended-3 filesystem). Kernel se uz nemusi kompilovat, protoze jeho konfigurace zavadenim jeho komponent formou DEVICE=, BASEDEV=, IFS= atd. se ukazalo jako jednoznacne nejjednodussi. Po zavedeni vsech ovladacu a nakonfigurovani TCP/IP se natahuje presentation manager. To je jenom API. Tam nejsou zadne ikonky, zadne sanony, nic. Je to to same, jako kdyz napisete dnes v config.sys SET RUNWORKPLACE=C:\OS2\CMD.EXE. Nebezi zadny program manazer, zadny Workplace Shell. Probiha /STARTUP.CMD, nebo chcete-li /AUTOEXEC.BAT, ktery spousti na pozadi programy, jejich vlastnikem je root a maji tedy neomezena prava na rootovskem filesystemu hpe3fs. Uprostred obrazovky v grafickem rezimu se ukazuje okno s dvema radky: Login a Password. Jestlize se spravne zalogujete, spusti se soubor $HOME/.profile. Tam muzete mit zavedeni vaseho oblibeneho shellu (bash,csh,4os2/4dos,command.com,cmd.exe, Workplace Shell, Program Manager nebo Pracovni plocha). Pokud nejste root, uz si nemuzete dovolit uplne vsechno. Kazdy proces totiz ma sveho vlastnika a jen jeho vlastnik muze tento proces zabit. Kazdy soubor v hpe3fs ma sva "drwx" pro sveho vlastnika, skupinu vlastnika a ostatni. Presentation Manager nepada, neprska to, ze Netscape neodpovida na systemove pozadavky. System umi spoustet nativni OS/2 aplikace, aplikace z Linuxu uz jsou portnute uplne vsechny, podpora DOSu a Windows 3.x je samozrejmosti. Microsoft svoje Win32 stale taji, protoze je to MalaMekka, takze s aplikacemi pro NT a W95 stale jiste problemy jsou. Jine disky nez rootovsky hpe3fs se mountuje do stromove struktury uplne stejne, jako to zname z unixu. Zustava vsak prikaz subst, kterym lze DOSovym aplikacim emulovat jejich domaci prostredi. Treba takhle:

mount 194.212.98.5:/etc /mnt/nfs1 -t nfs

subst c: /mnt/nfs1

Pise se rok 1999. MalaMekka dava do prodeje Pracovni plochu a Win32 jako samostatne programove nadstavby pro Presentation Manager. Bill konecne pochopil, ze stabilni operacni system nikdy nenapise a tak ze bude delat to, co umi - ikonky, obrazky, proste GUI. (V roce 2000 vsak spacha sebevrazdu, protoze nedokaze prenest pres srdce, ze jeho nejnovejsi technologie FAT64 uz nenajde uplatneni).

Osobni pocitace maji konecne Operacni System, ktery umi vsechno, co potrebujete. Ze je to jen moje divoka fantazie ? Jiste. Ale technicky takoveto reseni nepredstavuje neresitelny problem. Ten system nemusi byt free, ale kdo by ho jinak delal ? M$ ? Hahahaha. IBM ? Vysledek vidime. Kdo jiny ?

Rekord NetMagu !